Občas Vás taky napadají šílené nápady? Mě jeden napadl před pěti lety – rozhodl jsem se, že nastoupím do školy. Inu když je Vám 40 tak to chce pořádnou motivaci. Třeba že Vás k tomu nutí zaměstnavatel, že se dostanete do lepší platové třídy, nebo že vám třeba jen „rupne v bedně“. Prostě jsem si řekl, že mě sice nic nenutí, ale když to neudělám teď tak už asi nikdy a dal jsem přihlášku. To byl tuším květen 2012 a v květnu 2015 přišel 1. titul. Jenže co s titulem Bc. Tedy ne že bych z něj neměl radost. Pokořit takové předměty jako je matematika 20 let od poslední písemky je celkem výkon, a to vůbec nemluvím třeba o statistice. No a teď je červen 2017 a já čekám na promoci a diplom s titulem Ing. Ale dost nostalgie, téma zní „jak vystudovat“ a bylo by dobré začít asi tím jak vybrat a na co si přitom dát pozor.
Výběr oboru – pokud Vás tlačí zaměstnavatel, splnění nějaké konkrétní kvalifikace apod. tak máte asi poměrně jasno. Nicméně přesto se rozhlédněte i po jiných školách / fakultách než Vás prvoplánově napadnou. Co mám na mysli. Ekonomiku můžete studovat na VŠE, ale také třeba na Zemědělské fakultě JČU. A často bez nějakého zabarvení daného fakultou (nebo ne nijak zásadního). Pozor, ale na jednu věc. Pokud to není hlavní obor fakulty, může být kvalita vyučujících přece jen o něco horší. Nabízí se samozřejmě i spekulace o obtížnosti, ale z praxe vím, že tyhle věci neplatí, protože náročnost je hodně subjektivní záležitost. Jak si to usnadnit zkusím ještě později zmínit. Každopádně by měl být obor takový aby to člověka alespoň trochu bavilo nebo mu to něco přineslo.
Státní nebo soukromá škola – Je poměrně velký výběr škol, na které lze nastoupit a nastoupit zdarma. Opět se ale nabízí spekulace na téma, jestli třeba ta placená škola nebude lehčí. Po pravdě já nevím a už vůbec si netroufám to zobecnit. Ono to taky záleží na tom jestli chce člověk projít a nebo se to naučit. Samozřejmě, že ambice se naučit všechno jsou nesmyslné. Ale v tomhle pokročilém věku mají některá probíraná témata daleko reálnější rozměr než u studentů po střední škole bez praxe. Takže já bych byl pragmatický a dal přednost tomu co je zdarma. Navíc to zbavuje škarohlídy kolem pochybností o tom, že zrovna daný ústav za peníze nechá projít každého.
Četnost studia – při zaměstnání není moc na výběr. Nicméně to, čemu se říkalo dříve dálkové, se objevuje jen velmi zřídka. Běžnou formou je dnes tzv. kombinovaná forma. To znamená, že je určitý počet setkání za semestr a pak zkoušky. Někteří vyučující to pojímají tak, že Vás odkážou na literaturu, Jiní proberou v kostce to hlavní. Každopádně pozor na to jak často a které dny. Velmi obvyklé je mít výuku v pátek a sobotu, případně sobotu a neděli. Druhou variantu jsem měl tři roky a můžu jí vřele nedoporučit. Když máte těžký týden a pak nastoupíte na víkend od rána do večera do školy je to velký zápřah. O rodině, péči o domácnost ani nemluvě.
Výběr studijního oboru / studijního plánu – to je myslím klíčová část celého procesu. Většina škol má na webu dostupné studijní plány a z těch je parné kolik předmětů za semestr musíte studovat a jaké typy. A právě zde se dá udělat důležitý průšvih nebo výhoda. Pokud je součástí jazyk a vy jím vládnete, máte šanci mít předmět zadarmo. A obráceně, pokud vidíte předmět, který je pro Vás nepřijatelný, hledejte příbuzný obor nebo specializaci kde takový není. Předměty jsou oceněny tv. kredity což znamená, že musíte za studium odstudovat určitý počet předmětů s patřičným ohodnocením. Někde tak můžete mít podobný předmět za více a jinde za méně kreditů. To sice moc nevypovídá o jeho náročnosti, ale rozhodně o riziku když nedopadne úspěšně. A čím méně kreditů je za předmět tím více předmětů je potřeba odstudovat za celé studium. U povinných se tomu nevyhnete, ale volitelné můžou být hodně různé. Tyto informace obvykle bývají přímo ve studijních plánech. Současně bývá veřejně dostupné co je obsahem předmětu (tzv. Sylabus), kde se můžete dočíst, o co půjde konkrétně a zda to máte šanci zvládnout.
Výběr konkrétní školy – od výše uvedených zjištění se pak bude odvíjet výběr konkrétní školy. Zvažte, jak je škola daleko v poměru s tím kolikrát tam budete jezdit. Zvažte jakou má pověst z hlediska kvality a také z hlediska náročnosti. Nicméně pozor na to odkud údaje čerpáte. Náročnost je, jak jsem už zmiňoval, velmi subjektivní záležitost a to co se zdá náročné jinému nemusí být náročné pro Vás. Samozřejmě pokud Vám jde pouze o titul nikoliv znalosti pak snadnější je výhodou. Ale personalista jistě bude mít lepší mínění o studentech renomovaných škol než třeba takových, jejichž pověst je spojena s rychlostudii politiků, ztrátami diplomových prací apod. Ono ne nevýznamnou věcí jsou i takové věci jako vlastní skripta. Je zatraceně velký rozdíl mít k dispozici skripta od daného vyučujícího, a nebo doporučenou literaturu v podobě velké spousty knih. Často je nutné si literaturu stejně opatřit (půjčit) pro správné pochopení, ale to hlavní máte předkousané. Takovou informaci získáte buď od bývalého/stávajícího studenta, dotazem na studijní oddělení nebo třeba v průběhu dne otevřených dveří. Máte-li možnost zjistěte si také informaci jakou formou se skládají Státní závěrečné zkoušky. Někde to bývá ústě, jinde písemně, případně kombinovaně. SZZ jsou komplikované svým rozsahem a nervozita je veliká a příjemnější forma může být výhodou. SZZ se budu věnovat v některé z dalších kapitol kde zmíním i (ne)výhody obou forem a jak se s nimi vypořádat.
Jak na příjmačky - pokud už jste se rozhodli, čekají Vás pravděpodobně příjicí zkoušky. U placeného studia obvykle této problém odpadá, ale o státem hrazené studium bývá vyšší zájem, než je počet volných míst. Je dobré svoji šanci zvýšit. Celá řada škol zveřejňuje buď zkušební testy, nebo testy z minulých let. To je velmi dobré vodítko. Jednak k pochopení jak testy vypadají, jaké jsou okruhy, ale také proto, že řada otázek se bude opakovat. Současně si otestujete, že to na čem máte stavět je dostatečné k dalšímu studiu.
Pokud jste došli až sem tak to asi myslíte vážně. Pamatujte, že čím víc to budete odkládat, tím horší to pro Vás bude ...
V příštím díle se budu věnovat tomu, jak takové studium probíhá a obecným doporučením k jeho průběhu.